Tereza Hadrbolcova. Powered by Blogger.

WHAT TO DO IN VIENNA

Vienna, Austria
Vídeň má své kouzlo a to zejména o Vánoce. Tentokrát jsem ale vídeňský víkend pojala i více turisticky (nejen Vánočně po trzích). Uvědomila jsem si, že toho totiž o Vídni jinak moc nevím. Člověk zná místa trhů skoro nazpaměť, ale ten zbytek spíš jen obchází. Určitě je toho ještě spousta na objevení, ale přidávám pár tipů, co byste určitě neměli nevynechat. 
//Vienna is a magical place mostly during the Christmas time. This time, I decided to explore Vienna a bit more and not just see the Christmas markets. I realised I do not know that much about Vienna's places. The purpose of this blog is to give you a few tips on what not to miss. 
Hofburg
Bývalý císařský palác byl postaven kolem 13. století, ale proslavil se nejvíce až za císařovny a uherské královny Alžběty Bavorské (více známé jako královna Sissy), manželky rakouského císaře Františka Josefa I. Jsou tu momentálně 3 expozice, které si můžete prohlédnout: a) Sissy Museum, b) císařské apartmány a c) Silver collection. Rozhodně doporučuji projít celé expozice s elektronickým průvodcem. Je to velice interaktivní a zároveň je to moc dobře namluvené! 
Záměrem této výstavy byl zejména osobní život Sissy, její postoj k tradicím, kráse a poezii. Nachází se tu třeba jedny z mála jejích dochovaných letních šatů. Jsou tu ale i repliky jejích svatebních a korunovačních šatů a třeba i replika šatů pro truchlení po smrti jejího syna Rudolfa. Je to hrozně zajímavé místo a hlavně zajímavý příběh. Co mě zaujalo asi nevíc, byla rutina Sissy s jejími vlasy. Měla je tak dlouhé, že je každý den musela rozčesávat asi 3 hodiny. Během toho se učila řecky nebo jiným jazykům. Vlasovou masku jí vyráběli z koňaku. Další zajímavostí z císařských komnat byla informace o hodování. Společné večeře trvaly pouze 45min a podávalo se 9-13 chodů. Pokud císař dojedl, nikdo už nesměl pokračovat. Mohla bych pokračovat dál, ale bude lepší, když si to projdete sami. Stojí to za to! 
// Hofburg is a former imperial palace built around 13th century. However, it is most renowned for the time when Empress Sissy, the Queen of Hungary Elisabeth of Bavaria, the wife of Emperor Franz Joseph I, lived there. Currently, you can visit three exhibitions: Sissy Musum; Imperial Apartments; Silver Collection. I do recommend to take the electronic guide with you as it gives you a lot of interesting information as the exhibitions are very interactive. 
The main purpose of these exhibitions is to show the private life of Sissy, her way of living and her feelings for traditions, beauty and poetry. You can find one of her summer dresses here but also many replicas of her dresses (such as her wedding dress, coronation robe or mourning dress after the death of her son Rudolph). I was impressed by the routine Sissy had with her hair. Apparently, she spent 3 hours combing out her hair. During this time she tried to learn Greek or other languages and also her hair mask was made of cognac. Another interesting fact was about dinner parties - it lasted for only 45 mins with 9-13 courses. After the Emperor finished eating, everyone had to stop. In a nutshell, it is worth visiting! 
Café Central 
Dveře nám otevírá takový Winston Churchill (byl mu opravdu hrozně podobný). Prostory uvnitř jsou obrovské. Dostali jsme stolek v odlehlém křídle kavárny, která se tím ukázala ještě jako větší, než se původně jevila. Trochu jsme se přesunuli v čase, tím jak na mě celá kavrána a její design působí. Bylo tu úplně plno, i přes to to ale všechno zvládají bravůrně. Pokud jste nerozhodní ve výběru dezertů, tak tady budete mít zajisté hodně velký problém. Ve vitríně, která vede dokola, najdete nespočet lákavých dezerů.
// Impression n.1 - a person who looked like Winston Churchill opened the door for us. Impression n. 2 - this place is huge! We got a table in the outlying wing of this café which made this place looked even larger. Impression n.3 - I feel like we went back in time when I look at all the decoration and design. Impression n.4 - Even though the place was packed, the staff was doing a fine job! Impression n.5 - If you are indecisive in picking the right dessert, you are going to have a huge problem here as the choice is endless. 
Kunsthistorisches Museum
Ta obří budova po levé straně na Maria Theresien Platz se nedá přehlédnout. Muzeum umění tu má velmi dobré umístění, i přes to tu není moc plno, což je dobře. Davy lidí si spíše teď užívají Vánoční trhy.  Monumentální vstupní hala mě naprosto uchvátila, až jsem tu stála dobrých 15min a jen jsem si prohlížela, jak obrovská je. Mohutné mramorové schody a sloupy člověka dovedou do hlavního patra společně s velkými sochami lvů. Nad vstupem se nachází pár obrazů od G. Klimta, což je můj oblíbený umělec, a různé chodby na podlaží navádí návšětvníky na aktuální exhibice. Zároveň se tu nachází i muzejní kavárna, která je umístěna pod takovou obrovskou vyzdobenou kopulí. Je tu krásný  výhled na náměstí! V muzeu teď právě probíhá výstava P.P. Rubens, což je jeden z nejznámějších barokních malířů ze 17. století. Jsou tu například vystaveny obrazy: Paridův soud (1638) nebo Hlava Medusy (1617). 
// The huge building on the left-hand side of the Maria Theresien Platz can't be missed. The location of the art museum is great, still, there is not that many people (I guess the crowds of people are outside at the markets). The entrance is so impressive that it made me stand there and stare for decent 15 mins. The massive marble staircase and poles are guiding the visitors through the main hall to the main first floor together with sculptures of lions. There are few paintings from Klimt (who is my favourite) above the entrance which is easily missed as it's quite dark inside. There's also a museum café located under a well-decorated dome from which you have a beautiful view of the Platz. I think I found my favourite Viennese place. Currently, there is an exhibition of P.P. Rubens who is one of the most famous baroque artists from the 17th century. You can see paintings like 
Palmenhouse
Na doporučení mířím na tohle místo, které se nachází pár kroků od Muzea umění. Čtu si, že v roce 1901 byl rakouský architekt Friedrich Ohmann zaúkolován stavbou tohoto honosného palmového domu v zahradách paláce Hofburg. Budova, která je postavena ve stylu Art Nouveau z obloukového skla a jadeitově zeleného železa, je pravděpodobně tou největším na světě. Zvenku to vypadá jako obří skleník nebo jako zmenšený Grand Palais v Paříži. Uvnitř se nachází motýlí dům a restaurace. Rázem jsem se z Vánoční Vídně přesunula do tropů. 
Café Hawelka
Další kavárna. Opět si čtu, že pokud by stěny této kavárny mohly mluvit, pravděpodobně by začaly vyprávět příběhy o všech myslitelích a umělcích, kteří se tu scházeli u vratkých dřevěných stolů od pozdních 30tých let. Tmavé a flekaté dřevo pokrývá strop i stěny, které jsou přelepené odlepujícísemi filmovými plakáty a jinými akcemi ve Vídni. Dávám si Vídeňskou klasiku - kávu a jablečný štrůdl. Přináší ho s malou skleničkou vody, na které je položená lžička. Z návštěvy Hofburgu se člověk dozvěděl, že tohle je symbol toho, že je voda čerstvá. 

Opera 
Vídeňská opera má pro mě kouzelný význam zejména prvního ledna, když na obrazovkách zní novoroční koncert. Prosluslý je ale hlavně baletem, jehož představení se tu konají skoro denně. Proto také uvidíte po městě několik lidí s letáčky, kteří vás budou zvát na představení a koupi lístků. 

Hundertwasser House
Bláznivě barevný dům, který nelze přehlédnout. Právě tohle místo je jedno z nějznámějších míst umělce F. Hundertwasser z roku 1985. Dům měl původně sloužit jako ubytování pro sociálně slabší. Dnes je to populární vídeňská turistická atrakce. 


Metro
Pokud vás baví umění, rozhodně se projeďte linkou metra. 

Vzpomínám na slova ze Suitcase Magazine - Navštívit Vídeň, to je jako chodit po stopách těch nejznáměnšjích umělců, hudebníků a myslitelů doby. // To visit Vienna is to walk in the footsteps of some of the greatest artists, musicians and thinkers of all time.  

British Fashion Awards 2017

Kensington Gore, Kensington, London SW7 2AP, UK
Let me take you to the fashion's night of the nights. On this Monday's night (4.12.2017), the Royal Albert Hall in London was filled with an immense number of successful people from the fashion industry and with all the fashion lovers who came to celebrate the talents, achievements and fashion icons. In a nutshell, a night not to be missed. 

CAREER IN FASHION?

Cromwell Rd, Knightsbridge, London SW7 2RL, UK

How many times have you heard the cliché "I want to work in fashion because I really like fashion"!? Probably like hundred times, right? I have said it couple times too before I actually realised that the reality is different.
Before I came to university, my idea of future was me having a glamorous fashion career in London or New York. (The Devil Wears Prada and Sex and the City had a massive impact on me back then I guess). I clearly had no idea what sort of realistic career in fashion I would want. It was just my interest, I did not come across anything fashion-related in high school, I had no portfolio, so on and so forth. But at least I had something to enjoy as a teenager. But let's face it, your teen dream of being another editor of Vogue is slightly unreal.

Christmas Mood?

London, UK
November has just begun and I have appeared in a café at the airport to get my regular cup of coffee before my flight. I am sitting next to the main corridor and looking at the busyness of this place. But something is different this time. It is the music in the background. It seems like it is socially acceptable to put the Christmas music playlist once the calendar hits 1st November. Yes, all the famous Christmas carols and festive songs. To be completely honest with you, I am a bit sceptical about getting in the mood for Christmas now. Growing up in a country where Christmas season for me was mostly indicated with the first snow as well as with the first Sunday of Advent, it is hard to get into the mood now. There is no snow. Okay, I must admit that it is freezing cold outside, but it is still not as cold as during proper winter. However, it has all changed when I had my last sip of coffee and Coldplay’s song “Christmas Lights” started playing. My all-time favourite song. It never feels too early for this one. So suddenly I look around and wonder where all these people go?

I Miss You, New York.

New York, NY, USA
I miss you, New York. I really do. What a cliché, right? I just can't get rid of this feeling recently and you can tell that it took me a while to even write a blogpost about it.
Please, bear in mind that it's been a long time, I have a glass of wine next to me and on top of that I have a pile of work to do at the moment.. so more or less, it has all created the feeling of simply me wanting to go away, stop in New York and breathe the "this streets will inspire you" feeling. But as funny (or strange) as it might sound, this feeling got to me just now. I never feel this way when I'm actually there. 

Manolo Blahnik: THE ART OF SHOES

Prague, Czechia
Ever dreamt of having your own hallway with a collection including the nicest sparkling heels featuring a brand like Manolo Blahnik? Now you can at least visit Manolo Blahnik's shoe heaven (literally) in Prague at Museum Kampa where his exhibition The Art of Shoes is presented. But I am sorry to tell you tho, you won't be able to take them home with you. Anyway, you can still cry over the shoes (even several times) if you have time as the exhibition is open until 12th November 2017. So do not miss it all the Carrie Bradshaw/Marie Antoinette/ shoe fans! 

One week in Malaysia

Malaysia
Hi everyone,
I'm so excited to finally share a little video from my trip to Malaysia with you. A huge thank you to Tasha, Talya and the family for having me and letting me explore the area of Kuala Lumpur with them. It was an incredible experience and I had a great time. Forever thankful for amazing trips like this. I hope you enjoyed it with me!  

// Konečně se s Vámi můžu podělit o video z mé cesty do Malajsie. Velké díky holkám a celé rodině, že jsem u nich mohla zůstat a prozkoumat Kuala Lumpur a okolí s nimi. Byl to skvělý zážitek a moc jsem si to užila! Navždy vděčná za takovéhle výlety. Snad jste si cestu užili se mnou.
With love, T. x

Končíme v Paříži // The end of our journey in Paris

Paris, France
Na závěr naší italsko-francouzské expedice končíme v samotném centru Paříže. V uších mi zní album od ZAZ Paris a hlavně písnička "J'aime Paris/ I love Paris", která vystihuje naprosto vše. 
// Our very last stop of our french-italian expedition is in Paris. I can hear the music by ZAZ and her album Paris; and mainly her song "J'aime Paris/ I love Paris" which captures the whole current situation perfectly. 

Disneyland.

77777 Marne-la-Vallée, France
(Malá poznámka: Nečtěte, pokud milujete Disneyland/ N.B. Don't read this if you're a Disneyland lover)
Den D naší cesty je tu. Den na který jsme všichni "čekali". Výlet do Myšákova (jak my říkáme). V hotelu je to samý dinosaurus (tak zase říkáme dětem) a mají všichni do jednoho namířeno na jedno a to samé místo. Ano, mluvím o Disneylandu. Jedeme sem vlastně kvůli ségře, která chvilkami vypadá, že se z nás těší úplně nejmíň. Ale hlavně sem taky jedeme pro ten vtipný zážitek, protože kdo nebyl v Paříži v Disneylandu, jakoby nebyl?!
// The main part of our journey is here! The moment everyone has been waiting for. We're about to visit the Mouseland (that's how we call it in our family). There's lots of little dinosaurs (that's how we call the kids) in the hotel we're staying at and I can tell you that 99.9% of the hotel guests are here for one simple reason. Yes, I'm talking about Disneyland. We're going to Disneyland more or less for my sister who seems least excited; a bit ironic. But we're mainly visiting the place just for the funny experience, because, is it even acceptable not to visit Disneyland? 

Bylo Nebylo // Once Upon a Time

Loire Valley, France
1. Začíná naše expedice podél řeky Loiry a okolních zámcích. První zámek, který navštěvujeme je ten, co je nám nejblíž - Château d'Amboise. Městečko, ve kterém se nachází je hrozně malebné a trochu mi připomíná Anglický venkov. Procházíme si zahrady, které jsou úchvatné. Všechno je precizně sestříhané a po zahradách jsou rozmístěny obrazové rámy vždycky u nějakého zajímavého výhledu. Skvělý nápad! Zajímavostí tohoto místa je, že to bylo poslední místo odpočinku Leonarda da Vinci. Má tu svou hrobku, která tvoří dominantu tohoto zámku.
// Our fairytale journey is about to begin. We are planning to visit few castles in the Loire Valley. We begin with Château d'Amboise which is the closest to us. The castle is located in a town which is so picturesque and it reminds me of the English countryside. We walked a little in the gardens which are breathtaking. Everything is neatly trimmed and couple picture frames are set up around the garden to help tourists put the certain view in focus. That’s such a good idea! One interesting thing about this place is that it was the final resting place of Leonardo da Vinci. He has his own tomb in the gardens which makes the castle a prominent and important landmark.

Nejlepší vinárna v Bordeaux // The Best Wineshop in Bordeaux

Bordeaux, France
Ano, sotva se ohřejeme, hned zase jedeme. Dnes máme cestu přes Bordeaux, tak se tam zastavíme na oběd… a na víno. Našla jsem tam totiž jednu úchvatnou vinárnu. 
// Time to travel again after our short stay in Arcachon. Bordeaux is directly on our way so our plan is to stop there for a lunch… and for a wine. The thing is that I found a breathtaking wineshop there so we definitely need to stop by. 

Mimořádný Přírodní Úkaz / An Exceptional Natural Phenomenon

Dune of Pilat, France
Arcachon i jeho okolí pro mě bylo úplně neznámé místo. O to více mě pak ale překvapilo. V městečku je to jen samý rezort, ale o město tu nejde. Jde tu o přírodní úkaz, který se nachází kousek odsud. Tušíte, co mám na mysli? 
// I didn’t know Arcachon and the area around at all but it really surprised me a lot! The town is rather a holiday resort but that’s not important here. The main tourist attraction is located nearby. Can you guess the place?

Není Carcassonne jako Carcassonne // Carcassonne, not quite what we had in mind

11000 Carcassonne, France
Carcassonne. To je jeden takový veselý rodinný příběh. Jestlipak uhádnete, proč jsme tuto destinaci zvolili do naší expedice? Pokud někdo z vás zná hru Carcassone a zároveň ví, že existuje i takové místo, tak si to určitě spojí dohromady. Řeknete si, že se pojedete podívat, jak to tam vypadá, když už je to cestou a tak obecně pojedete zjistit, podle čeho ta hra vlastně vznikla. Jenže na místě zjistíte, že francouzské Carcassonne nemá vůbec nic společného s hrou Carcassonne. Hra vznikla v Německu, takže jste vlastně úplně špatně. To samozřejmě ale zjistíte až na místě, kdy si to vygooglíte, když po celé procházce města nenarazíte na jedinou zmínku o této hře. I to se stane. Ale nechci to brát nějak černě. Francouzské Carcassone, které sice se hrou nemá nic společného, je zajímavé a pěkné místo. Při vstupu do La Cité se ocitnete ve středověkém ohraničeném městečku a rázem zjistíte, jak je všechno jiné, výjimečné. Jako z pohádek.  
// Carcassonne. That’s a story itself. I wonder if you can guess the reason why we went there? If you know the board game called Carcassonne you might know as well that there is an actual place with the same name. Some of you might go and visit this place just to see how it looks like in real life, find the story behind the game etc... But when you actually arrive, you will realise that this place, French Carcassonne, has nothing in common with the board game. In any case, you will realise this when you are already there because you will curiously google the reason why there is no sign of this game in this town -  and then you find out that the game is originally from Germany, so you are in a totally wrong place. Well, it happens. The end of the story. 
There's nothing bad at all about this Carcassonne, the place is actually really nice and interesting. When you enter the main entrance to La Cité, you will appear in a medieval bordered town and you will suddenly realise how everything is so different yet exceptional. Just like a fairytale.

Víno, Umění a Tour de France // Wine, Art and Tour de France

Salon-de-Provence, France
Ve Francii naštěstí rozumí objednávce velké auto pro pět lidí. Viano je připravené a my můžeme vyrazit na druhou část naší expedice - cesta po Francii! Naší další zastávkou je tedy Château la Coste. Míříme na vinici. To zní jako sen, ne? 
// Luckily, France is a place where people understand what does it mean when you ask for a big car. Viano is ready for us so we can begin our French journey! Our next stop is Château la Coste. We’re on our way to a vineyard. It sounds like a dream, doesn’t it?  

Ujel nám trajekt?/ How come we missed our ferry departure?

French Riviera, France
Dobrodružství i nadále pokračuje. Jistě víte, že jsme do přístavu dorazili bez problému, ale zase nastaly komplikace (jak jinak). Trajekt nám měl jet v 11 dopoledne a jak jsem psala předtím, naše časová rezerva byla více než dostatečná, když jsme vstávali v 6.30, abychom ještě stihli odevzdat auto.
Jdeme se zeptat, v kolik začně naloďování a paní u přepážky nám suverénně oznámila, že ten trajekt vyplul už v 8 ráno!!????? Prosim? Jak může trajekt s časem 11 dopoledne vyplout v 8 hodin? A ještě ke všemu bez toho, aniž by nám třeba dal někdo vědět? Víte, pochopila bych, kdyby vyjel o 3 hodiny později, ale dřív? To je co za výmysl? 

Den na Korsice/ One Day in Corsica

Corsica, France
Vyplouváme směr Korsika. Vzdálenost ze Sardinského přístavu Santa Teresa Gallura a přístavu na Korsice je asi 5km. To se na trajektu skoro ani neohřejeme. Asi jsem byla v minulém životě alespoň z části námořník, protože mě plavba po moři neskutečně baví a uklidňuje mě. Víte, jak jsem v minulém článku ze Sardinie psala, že už nechci požár nikdy vidět? Tak hádejte, jaký máme z trajektu výhled na Korsiku. Ano, na hořící. Výhled na azurovou barvu moře byl sice dokonalý, ale to zjištění, že jedeme z požáru do požáru, bylo mírně zneklidňující. Trochu to z lodi vypadá, jakoby bouchla sopka. Takže jestli se neohřejeme na trajektu, tak na Korsice zaručeně.
// Let’s sail away. More specifically - let’s sail to Corsica. The distance from Sardinia to Corsica is around 5km so we won’t even spend that much time on a ferry. I guess I was partly a sailor in my past life because now I always enjoy the voyage, sea and waves and somehow it just calms me down. Do you remember when I said in the last post about Sardinia that I do not want to see a wildfire ever again? Oh well, you can guess what view of Corsica we have from the ferry. Yes, you are right. There is a wildfire too. Exactly at the place where we are just heading. Although the view of the crystal clear water was amazing from the ferry, finding out about another wildfire in Corsica was slightly concerning. 

Dobrodružství na Sardinii/ Sardinia Adventures

Sardinia, Italy
Další letní dobrodružství začíná. Letíme do Olbie v Sardinii, kde strávíme prvních pár dní naší expedice. I přesto, že jsme vzlétli o 15 minut později z Pražského letiště, se do Sardinie dostáváme o 20 minut dříve, než bylo vůbec plánováno. To bude asi tím, že letíme s Mongolia airlines, které se z jakéhosi neznámého důvodu dostaly do Prahy a převáží nás do Itálie, teda doufám. Pan pilot se jmenoval podobně jako Alibaba (někdo tvrdil Abarba, druhý Albara... omlouvám se, ale opravdu jsme ani jeden z nás jeho jméno nezachytili správně). Tudíž jsme byli rádi, že jsme nakonec přistáli tam, kde jsme přistát měli. Při nejmenším asi nestíhal, protože to s námi na ranveji bral zatáčka nezatáčka. Po přistání pilot svou (ne)angličtinou hlásí, že je venku kolem 38°C, tak to jsem si říkala, že se asi musel splést. Nespletl. Po výstupu z letadla na schůdky to byla jako nárazová vlna. Vítejte na Sardinii.
// Another summer adventure is here. We’re going to Olbia in Sardinia for the first few days of our vacation. Even though our flight was delayed about 15 minutes, we landed 20 minutes ahead of schedule. The reason for it might be that we flew with Mongolia airlines, which for some strange reason operated that day in Prague. I guess our pilot was in a rush as he was driving the plane like crazy on the runway. The pilot's name was something like Alibaba (or someone thought he said Arbaba or Albara,.. sorry, no one really caught the real name) but according to him, the outside temperature was 38°C, which I though was probably greatly exaggerated. Aaand, he wasn’t wrong. Once we got out of the plane, the heatwave was just way too much. Welcome to Sardinia. 

Bath time

Bath, UK
I had an opportunity to visit Bath with my university at the beginning of May. At first, I was questioning myself for a while whether I should or should not go on a day trip in between my exams but you can already guess which option I chose and what my final decision was. I knew I had a little break before my next exam and as I know myself, I would procrastinate during one of those days anyway so I joined my housemate to explore the city. Procrastination in Bath? Why not. 
// Na začátku května jsem měla možnost navštívit městečko Bath. Nejprve jsem si nebyla jistá, jestli je to dobrý nápad a zda bych měla jet či zůstat doma. Jak je všem už ale zcela zřejmé, nakonec jsem se rozhodla jet. Věděla jsem, že mám menší pauzu před další zkouškou a jak se znám, jeden z těchto dní bych stejně prokrastinovala. Takže jsem se rozhodla přidat se k mé spolubydlící a prozkoumat tohle město. Prokrastinace v Bath? Proč ne! 

This Is What I Promise To You, 2017.

Each and every year, people spend loads of time to think up their new years resolutions or they stick to the old ones with a thought of finally fulfilling them - because they did not manage it last year. Why do we find it necessary to give ourselves different tasks each year? Do we need the pressure from people asking us: ”So what are your resolutions for new year?” or "How are you doing with your ny resolutions?” Do we need a plan to look forward to tick off things from our list? Or is it simply because we’ve been doing this since - who knows when -  and we are so used to it? 
… To be completely honest with you, my usual answer is I DON'T KNOW. For me, 1st January is not like a brand new start and a slow beginning especially since the time I've started uni and I have usually several deadlines right after NYE so I cannot properly “finish off my year” by the end of December. I am usually in the process of writing essays and if I wanted to take New Year seriously I would have to celebrate it on 16th of January this year when I manage to finish my first term assignments. It just doesn't make sense sometimes to play a game of how many tasks I would be actually able to fulfil during the upcoming 365 days when I barely know what's going to happen next week.

Journey

Tam a zpátky. Z jednoho místa na druhé. Několik tváří na letišti… Přemýšleli jste někdy o tom, kam všichni lidé vlastně letí? Jaká je jejich cílová destinace a jejich příběh? 
// Back and forth. From one place to another. Million faces at the airport. Have you ever wondered where all these people go? What is their destination and story? 

Jen jsem se zamyslela.. Není to až neuvěřitelé, kolik neznámých lidí najednou potkáte na jednom místě v tak krátkou dobu? Ale stále je tu jedna věc, kterou má každý z nás společnou - jsme na cestě. Na cestě na jiné místo na tomhle světě. Člověk vidí tolik šťastných, smutných, nervózních nebo profesionálních lidí, ale přesto jsou všichni vlastně stejní.
Proč cestujete? Jaký je Váš příběh? Letíte za rodinou? Za přáteli? Pracovně nebo jen tak prozkoumat svět? Někdy bych chtěla slyšet všechny ty zajímavé i nudné příběhy, proč jsou lidé vůbec tady. 
Jen mi přijde naprosto úžasné, že můžeme cestovat kamkoli na světě během pár hodin. Možnosti jsou nespočetné a jsem vděčná, že jsem tam, kde jsem, že mám kolem sebe tolik skvělých lidí a že můžu… létat. 

My Great Escape

Pojďme se vrátit v čase. Někdy si přeji, aby to bylo možné. Alespoň všechny naše vzpomínky nám umožňují se vrátit a přemýšlet o všech těch věcech, které jsme kdy zažili. Navíc s dnešní možností videí a fotek se jde přenést zpět poměrně snadno, nemyslíte? 
//Let’s go back in time for a moment. Sometimes we wish we could do that, right? At least all the memories allow us to think back about all the fun stuff we did somewhere on the planet at some point. On top of that, with all the photos and videos we are able to take and make nowadays, it's quite easy to bring ourselves back.

Musím se přiznat, že jsem se ocitla v začarovaném kruhu, kdy jsem si najednou přestala užívat všechny ty věci, které mě doposud bavily. Jak je možné, že jsem se stala součástí stereotypu a začala jsem upřednostňovat všechny věci, jen ne ty, co bych si užívala ve volném čase - jako blog, fotky a videa? Možná jsem byla jen unavená a zaneprázdněná se všemi věcmi kolem univerzity a studentského života (jaký těžký a unavující studentský život, že?), ale něco se stalo a začala jsem o tom znovu přemýšlet a znovu se ke všemu vracet. 
//I must admit that I appeared in like a vicious circle. I didn't seem to enjoy my interests and hobbies as much as I did a long time ago. How come that I have become a part of a stereotypical life and that I have accepted the fact that I need to prioritise anything but things I would really enjoy? I might have been just really tired and busy and all the other stuff which usually happens to university students (what a tiring and hard student life), but something has happened and it made me rethink my life.