Disneyland.

(Malá poznámka: Nečtěte, pokud milujete Disneyland/ N.B. Don't read this if you're a Disneyland lover)

Den D naší cesty je tu. Den na který jsme všichni "čekali". Výlet do Myšákova (jak my říkáme). V hotelu je to samý dinosaurus (tak zase říkáme dětem) a mají všichni do jednoho namířeno na jedno a to samé místo. Ano, mluvím o Disneylandu. Jedeme sem vlastně kvůli ségře, která chvilkami vypadá, že se z nás těší úplně nejmíň. Ale hlavně sem taky jedeme pro ten vtipný zážitek, protože kdo nebyl v Paříži v Disneylandu, jakoby nebyl?!

// The main part of our journey is here! The moment everyone has been waiting for. We're about to visit the Mouseland (that's how we call it in our family). There's lots of little dinosaurs (that's how we call the kids) in the hotel we're staying at and I can tell you that 99.9% of the hotel guests are here for one simple reason. Yes, I'm talking about Disneyland. We're going to Disneyland more or less for my sister who seems least excited; a bit ironic. But we're mainly visiting the place just for the funny experience, because, is it even acceptable not to visit Disneyland? 

Vybrala jsem si pěkný Myšákovský outfit - červené kalhoty, černé triko a pak to všechno ještě doladím ušima. Takže prostě kompletka. Ale už zezačátku jsme měli problém to vůbec najít - sami se podívejte na mapu. Tak kolikrát jsme tak objeli to kolo?

// I picked a nice Mickey-outfit aka red pants, black t-shirt and I will put the final touches with the Mickey ears. However, we couldn't even find the entrance and the parking at first. See for yourselves. I wonder how many times we drove around the circle?! 

Nakonec jsme to ale našli (bouhužel?). Necháváme se pohyblivými chodníky dovézt skoro až ke vstupu - teda nakonec je těch vstupů a uvítacích bran podstatně víc. Kdo se v tom má vyznat?
Jen nějak nechápu tu cenu, ale to se asi nedá řešit. Jsme tu jen jednou a naposled, takže si to budeme muset užít všeho všudy.
Vevnitř je to překvapivě jeden velký blázinec. Musím si jít koupit ty uši, abych se tu cítila líp. Hned jsem jak mezi svými. Potom stejně zjišťuju, že ty obyčejné MM uši, které jsem si koupila, jsou celkem mainstream oproti těm, co mají ještě extra velký kouzelnický klobou nebo dvě veverky uprostřed.

// We managed to find our way, eventually (or unfortunately?). The moving pavements basically took us in front of the entrance - oh well, there were significantly more main entrances than necessary - why? I couldn't make head or tail of it! I didn't quite understand the prices either but you can't really push it. (And I bet we went there for the first and last time anyway). 

The area inside was a fine mess, surprisingly. As I told you, I had to go and buy the MM ears to feel a bit better there. I felt immediately like I'm among my "friends". Well, I found out that the ones I bought are rather mainstream compared to the other ones they had - such as ears with extra magic hat or two squirrels in the middle. Erm,.. okay.

Začíná poprchávat a my začínáme na atrakci parník. Potřebujeme zhodnotit situaci a okolí. Tak jsem zhodnocovala tak moc, až jsem dostala přímý zásah od racka, který svým zadkem mířil přimo na mě. To musí být mega štěstí. Asi znamení, že to tu dneska přežiju. Celý zbytek cesty tak vůbec nic nezhodnocuju a snažím se, abych si kakanec neotřela ještě jinam. Joo takže parník super. Hned bych šla znovu. Výborný začátek. To bylo taky zahrnuto v předražené vstupence? WC naproti vstupu mi zachraňuje život.. nebo alespoň moje červené kalhoty.

// It was spitting with rain so we had strategically decided to start on a riverboat. We needed to evaluate the whole situation and look around so we knew where to go next. I had been evaluating the situation in the wrong place at the wrong time because a bird pooped on me, no joke. The bird poop brings luck, right? I should consider myself very lucky. (Probably a sign that I will survive Disneyland). So I didn't do anything else for the rest of the "cruise" than trying not to brush the poop against something else. Oh well, the riverboat was great. I would totally go again. What a great start, huh? Was it included in the overpriced ticket as some sort of a special price or entertainment? Literally, the toilets across the place saved my life.. or at least my pants.  

Různě tak běháme po parku a hledáme, kam bychom šli bez toho, aniž bychom museli stát 75min ve frontě. Volíme nejprve bludiště Alenky, které se ale asi tak v polovině stalo spíše bojem o přežití. Stále to ale nějak zvládáme. Pak si dáváme oběd, což byl taky poměrně boj, alespoň boj o nalezení vhodného místa.
Potom vycházíme na Robinsonův obydlený strom. Seshora byl skvělý výhled... na Disneyland.

// We kept on walking around the park trying to find where to go next without waiting 75mins in a queue. We ended up in Alice's Curious Labyrinth, which happened to be rather a struggle for survival. But we managed to get out. Finding a suitable place for lunch was another struggle for survival. 

Afterwards, we climbed up to the top of Robinson's tree from which we had an amazing view of... Disneyland. 

V 17.30 stíháme ten slavný pochod všech postaviček. Taková menší napodobenina "The Parade" v NYC. Když jsem kolem sebe viděla ty křičící děti "hale Elzaaaa; pane božeee to je Petr Pan; koukej to je tarzan" a zároveň zpívající rodiče, tak si asi jednou dvakrát rozmyslím, jestli sem vezmu svoje děti. :D

// We managed to see the famous parade of Disney's characters. It's like an imitation of The Parade in NYC. Literally, after I saw all the kids next to me screaming "omg that's Elsaaaaa, look Peter Paaaan,.." together with their parents who sang all the Disney songs, I may think twice before taking my kids there one day. :D 

Procházíme suvenýry, kde hledám alespoň nášivku do sbírky, ale nikde nic. Jdu se zeptat na pokladnu - jen dodám, že jsem se pro jistotu naučila i francouzský překlad - ale pán nemá absolutně tušení, o čem je řeč. Jeho kolegyně, kterou kvůli tomu přivolal, neví, jestli nášivky prodávají. Co se ale stalo pak, mě dostalo asi ze všeho úplně nejvíc. Jak je tu asi zvykem vidět děti šťastné, ale zároveň naštvané, že jim jejich vyhlídlou hračku rodiče nekoupí, tak je pak na pokladně utěšují prodavačky alespoň samolepkou Mickeyho Mouse zdarma. No a to se přesně stalo i mě - dítě nedítě, uši máš, jsi v Disneylandu, máš na to právo být utišován. Pán začal lovit něco v šuplíku a podal mi přesně tuhle samolepku, ale že to prý nesmím nikomu říct, že je to jen mezi námi. Tak to doslova zachránilo celý den. Jen když to viděla ségra, tak jsme museli jít ještě pro jednu :D

// We stopped by a souvenir shop where I was trying to find a cloth badge for my denim jacket - without result. I went to ask the shop assistant (just to mention that I even retained the french translation of the word "badge" just in case) but the guy had no idea what I was even talking about. He called his (female) colleague in who at least knew what I meant but she couldn't help me either as she wasn't sure if they actually sell cloth badges. What happened next made me laugh. As it's probably in the habit of comforting kids in here when a parent won't buy his kiddo the toy he or she wants, the shop assistant at least gives a little sticker with Mickey Mouse to the kid for free. And the exact thing happened to me as well. It doesn't matter if you're a kid or an adult.. you have MM ears, you're at Disneyland and that's enough - you have the right to be comforted. So I literally got the sticker while the shop assistant was apologising so much that he couldn't help me and I was told that this would be our secret that I got a sticker.. sure. This moment had literally *saved the day*, but I'm telling you, when my sister saw it we had to go and get another one. :D 

Opouštíme park č.1 a s nadšením se přesouváme do parku č.2. Ano.. jsou tu dva. Tady jsme si trochu rozproudili krev v padajícím výtahu a horské dráze o rychlosti 120km/h s hudbou od Aerosmith. Vracíme se do auta a sotva se vyčerpání dostáváme do hotelu.

// Leaving the first park wasn't the end of it as we moved into the second park. Yes, Disneyland has two parks. We went on two white-knuckle rides (a falling lift and a roller coaster by Aerosmith with an average speed of 120km/h) which got us an adrenaline rush. 

The return to our hotel was glorious. Let me tell you, I was more exhausted than working a 10-hour shift. 

With love, 

T. x