Don't waste it.

Včera jsem po doběhnutí domů po náročné, ale zároveň skvělé desítce venku, trochu přemýšlela nad životem (aka filosofie podstaty života a bytí). Tak jsem si říkala, kolikrát se sem na tohle skvělé místo hned za domem ještě dostanu. Mám před sebou poslední měsíc přednášek (a pár dalších týdnů zkouškového) mého bakalářského studia. POSLEDNÍ. Tohle slovo letos aplikuju skoro na všechno, ale co se dá očekávat, když to všechno vlastně poslední je. Čas opravdu s věkem letí čím dál víc a čím dál víc chápu ty, co mi tohle při možných příležitostech a v jakýkoliv čas říkali a říkají. Nepromarni ten čas. Zároveň i jedna ze stejnojmenných kapitol v knížce, kterou jsem právě dočetla a i jedna docela zásadní kapitola v mém životě, kterou za pár měsíců uzavřu taky. Haha, připravte se na hluboké myšlenky.
// Getting back home after a hard but good 10k run made me think about life yesterday (aka the philosophy of existence). I was just wondering how many times I am going to see this amazing place located so close to my house before I leave and start somewhere new. I have a last month of lectures (and few more weeks of exams) ahead of me of my bachelor's degree, crazy right? LAST. I keep using this word more often recently but what can I say when everything is kinda happening for the last time. Don't waste it. This topic of the same name was also covered in one of the book's chapter I just finished reading and simultaneously, there's this one rather fundamental chapter in my life which I'm about to finish as well. Haha, get ready for some deep thoughts. 

Občas se tak člověk pozastaví a zamyslí se nad tím, jak se věci mají. Jo, včera jsem na to při hodinovém běhu kolem jezera měla docela dost času. Taky potom čas od času nastane, že si člověk přeje, aby nemusel řešit vůbec nic. Proto se často v konverzacích objevuje fráze: chtěl(a) bych se vrátit do bezstarostného dětství (to taky jaksi přibývá s věkem). Nebudu lhát, sama jsem to už několikrát zmínila taky. Ale možná je fajn se na to podívat z té jiné stránky. Co tahle fráze vůbec znamená? Čím hodnotíme to, že naše dětsví bylo lepší? Když jsme byli mladší, tak jsme si přáli naprostý opak - abychom byli dospělí. Tak nějak si vždycky přejeme to, co mít v tu dobu nelze, že?
// I assume we all know the times when we just stop for a moment and have a think about certain moments in our lives. Yep, I had some time for thinking during my one-hour-long run yesterday. But I feel that sometimes we also experience a moment when we just don't want to think about so many things at all. For this reason, there's this phrase: I wish I could take back time and go back to my childhood. I'm not gonna lie that I haven't said it myself. However, I just think it's also good to look at this from a different perspective. What do we mean by this phrase? On what basis do we evaluate this situation to say our childhood was better? When we were young (funny I say it now, right? My future self will laugh out loud one day) we wanted the complete opposite - we wanted to be adults. It feels like we always want what we can't have. 

Věřím tomu, že kdyby nás někdo do dětství zpátky dostal, tak stejně budeme chtít hned zase zpět. Tak mi občas přijde, že prostě zapomínáme žít přítomností. Máme to, co máme, teď (ne před pár lety, ne za 10 let). Kdy jindy bychom toho všeho měli vyyužít než teď? V mládí chtěl každý samostatnost, možnosti a úplnou kontrolu sami nad sebou. Svět nám dává iluze, že všechno před námi je skvělé - blýská se na lepší časy?! Tak se neustále ženeme víc dopředu a to co máme teď necháváme stranou, nad čímž později zase určitě budeme polemizovat. A víte co? Ne vždycky je to to pravé očechové, co si tak moc přejeme a představujeme. Třeba jako teď - mám to, co jsem si v mládí přála - samostatnost a kontrolu. Jsem tu, v říši dospělosti. V zemi požadavků, placení účtů, nájmů, nakupování potravin, hor prádla v pračce, problémů spojené s bydlením v domě... a další seznam věcí, které se čím dál více spojují s oficiálním nástupem do této dospělé říše. Je tohle ta vysněná samostatnost, kterou jsme chtěli jako malí? Asi ne.
// I believe that if we hypothetically and somehow managed to go back in time, we would not enjoy it. For this reason, I think we sometimes forget to live in the present. We have what we have now (not a few years ago, not in few years time). When else is the best time to make a use what we have than now? When we were young we wanted the independence, the overall control of our actions. The world deludes us into thinking that what lies ahead of us is perfect. So we are rushing towards the future leaving all the present stuff behind. And you know what? It's never going to be exactly the same as what we expected and ever dreamt of. Like now, I do have what I wanted back in my childhood - the independence and control. It's the kingdom of adulthood. But what I clearly never dreamt of back then was the constant responsibility I'm going to hold for everything I do. The different requirements, paying bills, a grocery shopping, having piles of clothes in the washing machine, dealing with house issues... all sort of such things are also happening when being a member of this adulthood kingdom (believe it or not lol). Is this what I thought my (carefree) adulthood (and the independence associated with it) is going to look like? I don't think so. 

Život přináší spoustu + a - v době, kdy si to třeba ani neuvědomuje. Proto nám později přijde, že jsme něco prošvihli nebo že jsme prošvihli naší šanci. Teď mluvím obecně - Věřte, nejsem holka, která by v 21 brečela a myslela si, že prošvihla svojí životní šanci. Spíš jsem chtěla poukazázat na to, co jsem zpozorovala za poslední dobu. Život není jednoduchý v žádném období (teď ignorujte tu negativitu, která z této věty čiší). Vždycky přichází něco nového, s čím jsme se ještě nesetkali. Ale není třeba se na svět a život koukat negativně jen proto, že neseme nějakou zodpovědnost.
 Toť vše s mojí nedělní polemizací. Užívejte každého dne a maličkostí a hned bude svět hezčí. Alespoň u mě to tak poslední dobu funguje!
// Life does bring a lot of positive as well as negative things but we might not come to realize it at times. Hence why we sometimes think we are missing out on so much or that we missed our chance, generally speaking - Believe me, I'm not a 21yo girl who would be in tears thinking that I might have missed my chance. Just saying from what I observed so far living on this planet. Life is not easy at any stage (please do ignore the negativity which radiates from this sentence). We do come across a variety of new things during our entire life. But we don't have to look at life and the world so negatively just because we hold some responsibilities.
I guess that's all from me for today. I have told you all I had in mind this weekend. The last thing - do enjoy each day and all the little things around you and your life will be much nicer. At least that's how it works for me recently! 

With love,
T. x

(Thanks to Connor and Note to Self for everyday inspiration)