28 July, 2015 - St. Petersburg, Russia
Naše průvodkyně je vystudovaná architektka, tak nám říká spoustu zajímavých informací o okolních budovách. Kroužíme po Moyka River, Fontanka River a Něvě asi hodinu a vidíme většinu hlavních památek Petrohradu jako na dlani.
Po naší plavbě jdeme do nedaleké kavárny Coffee House. Rázem se dostáváme všichni do jiné dimenze, protože je tu wi-fi a to jde veškerá konverzace stranou. Stihla jsem si vyřídit maily, zprávy a nahrát pár fotek. K tomu jsem měla skvělý jahodový cheesecake a smoothie s názvem Scooby Doo (jablko-mrkev-pomeranč).
Pokračujeme dál. Jdeme se podívat do Elisseeff Emporium, což je budova, která byla postavena ve stylu Art Nouveau a nyní je tam navštěvovaný zejména obchod se skladkostmi, kde lidé můžou jen posedět u hrajícího piána bez pianisty a nebo si jen koupit nějaký sladký suvenýr s sebou.
Procházíme přes Mikhaylovskiy skver a naší cílovou destinací je Chrám Spasitele v krvi nebo také Chrám Vzkříšení Krista. To je ten s tou typicky ruskou architekturou, který jsme viděli už včera. Tentokrát ale půjdeme i dovnitř. Musím říct, že tohle mi vyrazilo dech. Uvnitř jsou stěny udělané z mozaiky. Jedna kostička 5x5 cm. Dohromady prezentují 67 biblických příběhů a 277 jmen.
Víte k čemu chrám sloužil za války? Byl to sklad brambor, vážně. Je neuvěřitelné, že zůstal nedotčený a nebyl zbořen jako ostatní místa. Chrám tu nestojí jen tak. Je s ním spojen příběh smrti Alexanda II. Přímo u vstupu se nachází místo, kde byl Alexandr II. zabit výbuchem granátu a jeho syn Alexandr III. se rozhodl postavit otci památník a tak začala stavba ohromného Chrámu Spasitele v krvi. Konstrukce byla dokončena za vlády Mikuláše II.
Jdeme na oběd a potom do papírnictví koupit nějaké pohledy, protože to je asi jediné místo, kde jsme vůbec nějaké pohledy viděli. Myslím, že pro dnešek už program končí. Voláme taxi a čekáme na ně před kavárnou Starbucks. Kupujeme si na posilnění ledovou kávu s sebou a jdeme hledat další taxi, jelikož těm co jsme volali, nemůžou.
Po nějaké půl hodině konečně sedíme v taxi a jedeme do přístavu. Haha, to byla vtipná představa, že jedeme do přístavu. Nebo my jsme do přístavu vlastně dojeli, ale ne do našeho. Náš taxikář nemá ponětí, kde kotví velké lodě a odvezl nás ke trajektům. V dálce vidím paneláky, okolo kterých jsme včera i dnes projížděli, hned když jsme vyjeli z našeho přístavu. Ostatní si nejsou jisti, jestli jsou to vážně oni, ale já mám za to, že rozhodně ano. Takže naviguji našeho taxináře. To je zážitek, který nikdo z nás nečekal. Bezva, jsme tu. Panelové domy nás dobře navedly a zbytek jsme mu už nějak ukázali.
Uff, tyhle zážitky se sice vtipně vypráví, ale v ten moment to není nic příjemného.. navíc když víte, že loď odpoledne odplouvá.
Konečně jsme na pokoji! Čeká tu ne mě malé překvapení od kamaráda. Dopis a jahody v čokoládě. ♡
Koukáme na vyplutí z přístavu. Kapitán hlásí, že přibližně za hodinu budeme proplouvat okolo ostrova (Kotlin Island) s městem Kronstadt, kde si budeme moct prohlédnout Auroru, která se tu opravuje. Zrovna jsme šli na večeři a stavili jsme se cestou venku, abychom se podívali. Auroru jsme viděli a dokonce jsme pluli nad silnicí. Je tu udělaný vodní tunel, který spojuje ostrov s pevninou.
Teď už vsříc dalšímu dobrodružství. Helsinki čekají.
Dobrou noc,
T.
No comments