Jak jsme se staly řidičkami
Po noci, kdy jsem se snažila dohnat co nejvíc šlo, nastal den D... zkoušky z autoškoly. Scházím se tu se Zuzkou. Procházíme mezi lidmi, kteří jsou tu za stejným účelem jako my. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo je tak nervózní, když se koukám kolem sebe. :DJe nás tu opravdu hodně, tudíž se mezi 5 počítačů musíme střídat. Otevřou se dveře a hned podle výrazů poznáte, jestli dotyčný z teorie uspěl.
První krok máme obě úspěšně za sebou, uf. ✔︎
Byl celkem problém s tím, že se nestihnou jízdy se všemi, kdo tu jsou. Nakonec se to vyřešilo a jízdy můžou začít. Uhádnete, kdo jel první? Bingo, byla jsem to já. :-D
Nasazuji si málu, kterou nám půjčila pro štěstí Míša a vyrážím. Další minuty stresu vám popisovat snad ani nebudu, ale komisař byl milý a já jsem ŘIDIČKA!
Ani nevíte, jaký mi spadl kámen ze srdce! :-)
Předávám málu a čekám, jak dopadne Zuzka. Během toho obvolávám rodinu a když přijíždí naše auto, jsem zvědavá. Bezva, máme to obě! :-)
Hned běžíme na Magistrát, potom na oběd a skleničku vína na oslavu našeho největšího úspěchu.
:-)
No comments