Ne, to není vtip. Jedná se o vyhlídku, které se právě říká "Schody do nebe" = "Himmelsleiter" v městečku Schrems.
Je to 15 minutová procházka lesem, kudy se dostanete na takový plácek a tam je postavená tato dřevěná vyhlídka z 58 smrkových kmenů. Všechno je součástí přírodního parku Hochmoor.
Zvláště pro ty, kdo máte stejně dobrý pocit ze schodů, kterými vidíte až na zem jako já, je výstup trochu náročnější. Připravte se. Do nebe totiž vede 108 schodů. Ale stojí to rozhodně za to!
Táta o tom napsal: "Bez újmy se nám podařil výstup i návrat a tak můžeme podat zprávu o tom, jak to v nebi vypadá. Nebe je 30 metrů dlouhá plošina, ze které se dá prohlédnout velký kus světa".
Nahoře jste ve výšce zhruba 19 metrů. Obecně tam, kde mají stromy svou špičku. Kdyby bylo hezky a nebyla velká oblačnost, asi by člověk dohlédl poměrně daleko.
To štěstí jsme neměli, ale třeba pro představu, co kde je, tu jsou různě rozmístěné štítky s městy - jak jsou daleko a jakým směrem.
Vracíme se zpět k autu a vyrážímě tradičně do Gmündu. Jdeme do velkého papírnictví a koukáme, co mají nového. Od základních věcí tu můžete i vybrat právě teď z všemožných kostýmů na Halloween a dokonce tu už i najdete vánoční výzdoby.. Nojo, blíží se to.
Opouštím ostatní, kteří jedou do bazénu a jdu se tu projít a kouknout, co tu je. Vlastně se tu vždycky stavíme do jedné ze dvou námi již navštívených kaváren, v papírnictví nebo v bazénu,.. :-)
Jediný problém, který u mě nastal je, že většina obchodů nebo kaváren zavírá mezi šestou a půl sedmou. Bezva, je 5 hodin, tak to toho moc nestihnu. :-D
Nevadí. Přidávám tempo a jdu směrem k centru. Autem se to nezdá tak daleko, ale pěšky už je to horší. Docházím k Bäckerei-Konditorei Café Pilz a sedám si na kafe. Mají tu halloweenské dobroty, tak si dávám jeden malý cupcake.
Procházím si náměstí. Všude už je prázdno. Ani se nedivím, když je taková zima a už vlastně ani není kam pořádně jít.
Naštěstí Spar má otevřeno až do půl 8, proto se stává mým "útočištěm" na zbývající čekání.
Já vím, že srovnávat bych asi neměla, ale tady mají tak skvělé věci oproti našem samoobsluhám, že bych si domu přivezla nejradši všechno.
Nakoupeno a jdu počkat ven. Nikde nikdo. Už je celkem pozdě a tak na lavičce čekám na naše plavce, až si mě vyzvednou, což doufám bude každou chvíli. Zatím tady na lavičce budu skoro jako bezdomovec, který tu mrzne a za ním hraje z obrazovky z obchodu s brýlemi jedna reklama za druhou.
Víte co mě překvapilo? Je tu stánek s dýněmi a jsou tu přes noc vystavené jen tak bez žádného dozoru. Úplně vidím, jaký úspěch by tohle mělo u nás.
.. Nečekala jsem ani moc dlouho a konečně sedím v autě. Bylo to fajn, jen teď potřebuji tak 3 deky a možná přestanu být takový sněhulák.
Mějte se hezky.
T.